Zamezení dvojího zdanění - smlouva s Kyprem
Ing. Pavel Kyselák
NahoruÚvod
Dne 26. listopadu 2009 vstoupila oficiálně v platnost nová smlouva o
zamezení dvojího zdanění s Kyprem. Smlouva je velmi významná, neboť Kypr
zaujímá přední místo mezi státy, kde sídlí nejvíce českých firem se zahraničním
vlastníkem.
Smlouva byla publikována pod číslem 120/2009 Sb.m.s. a začala
se provádět od 1. ledna 2010, a to podle druhého odstavce článku 26 -
Vstup v platnost. Součástí smlouvy je i protokol, smlouva nahrazuje
původní smlouvu z roku 1993.
V dalším textu vysvětlujeme základní pojmy, rozdíly v nové smlouvě
a uvádíme též vzorové příklady.
NahoruStaveniště a služby
Oproti původní smlouvě obsahuje nová smlouva v článku 5 - Stálá provozovna výraznější změny,
a to zejména v odst. 3, který uvádí problematiku stálých provozoven spojených s
časovým testem. Tzv. "staveništní“ stálá provozovna s časovým testem delším než 6 měsíců je v odst. 3 nově definována jako staveniště nebo stavební,
montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený.
NahoruOstatní služby
v čl. 5 odst. 3 písm. b) uplatnila Česká republika výhradu k článku
5 vzorové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění, podle které si ČR vyhrazuje
právo uplatňovat zdaňování příjmů z poskytování služeb během delších časových
období. V nové smlouvě je uplatněný šestiměsíční časový test v
jakémkoliv dvanáctiměsíčním období u tzv. "službových“ stálých
provozoven.
Z hlediska ČR do tohoto typu stálých provozoven patří i dlouhodobá
montáž ve spojení s dodávkou strojů a zařízení mimo stavební projekt. Česká
republika přijala užší výklad výrazu "instalační projekt“ u tzv. staveništní
stálé provozovny, a omezuje jej tak pouze na instalaci a montáž, která souvisí
se stavebním projektem a stavebnictvím.
V případě, že instalační projekt nesouvisí se stavebnictvím
(samotná instalace nového stroje apod.), podléhá zdaňování těchto příjmů
pravidlům uplatňovaným u jiných služeb než služeb stavebně-montážního
charakteru. Dále viz sdělení k aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení
dvojího zdanění z roku 2002, FZ č. 1/1/2003, č.j. 494/1 173/2003.
Stálá provozovna kyperské firmy, která je umístěna v Praze,
poskytla české společnosti se sídlem v Brně služby v hodnotě 850 000 Kč.
Brněnská společnost obdrženou fakturu zaúčtovala dne 29. 1. 2010 a úhradu
provedla až 23. 3. 2010. Brněnské společnosti coby plátci daně v daném případě
nevzniká povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 2 ZDP, a to
vzhledem k tomu, že příjemce je rezidentní společnost členského státu
EU.
NahoruPříjmy z dividend
Oproti původní smlouvě nová smlouva uvádí v článku 10 -
Dividendy dvě varianty zdanění u příjmů z dividend, kterých dosahuje rezident
jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, jehož je společnost, která
vyplácí dividendy, rezidentem:
-
Jestliže je skutečným vlastníkem dividend v daném případě
rezidentní společnost prvního státu, která přímo drží alespoň 10 % kapitálu společnosti druhého smluvního státu, která vyplácí dividendy, potom ve
státě zdroje tento příjem nepodléhá zdanění. Podmínkou je, že účast je
vlastněna nepřetržitě po období alespoň jednoho roku (samotné ustanovení
smlouvy neumožňuje tzv. "následné splnění podmínky“ jako § 19 odst. 4 tuzemského ZDP).
-
Ve všech ostatních případech má stát zdroje podle odst. 2 písm.
b) citovaného článku právo na zdanění do výše 5 % hrubé částky dividend
(tento případ se bude vztahovat zejména na fyzické osoby).
NahoruOsvobození
Při zdanění dividendových příjmů se uplatňuje směrnice Rady
90/435/EHS, o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z
různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123//ES a směrnice Rady
2006/98/ES. Tuzemský zákon v § 19 odst. 1 písmeno ze) až
zi) ZDP uvádí možnost osvobození od daně také u dividend a jiných
podílů na zisku. Návaznou úpravu obsahuje ustanovení § 19 odst. 3, odst. 4 a odst. 6 ZDP. Na § 19 odst. 3 navazuje sdělení
Ministerstva financí k § 19 odst. 3 písm. a) ZDP uveřejněné ve FZ č. 3/2007 pod č.j. 15/112 988/2006-151.
Počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2010 byla pro
rezidenty jiných členských států EU (tedy vč. Kypru) nebo dalších států, které
tvoří Evropský hospodářský prostor, zrušena "tzv. rekvalifikace na dividendy“
podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3.
tuzemského ZDP. Tím pak do značné míry ztrácí svůj význam některá smluvní
ujednání v nové smlouvě s Kyprem, která navazovala na předchozí koncepci (bez
citované teritoriální výjimky) tuzemského zákona v § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3.
ZDP.
Česká společnost s ručeným omezeným vyplácí podíly na zisku
kyperské mateřské společnosti. Pokud jsou splněny všechny podmínky podle § 19 ZDP, jsou tyto příjmy ze zdrojů na
území ČR osvobozeny. Osvobození platí i za situace následného splnění
dvanáctiměsíční podmínky držby 10% podílu na základním kapitálu v české
společnosti, jak uvádí § 19 odst. 4 ZDP. Potom ztrácí svůj
efekt ustanovení odst. 2 písm. a) článku 10 - Dividendy, které bude v daném případě
nevyužité.
Pokud by však šlo o jiné příjmy z držby kapitálového majetku,
které nelze zařadit do množiny osvobozených příjmů podle ustanovení § 19 ZDP, potom pro event. nezdanění
tohoto příjmu v České republice musí být splněny podmínky uvedené v čl. 10 -
Dividendy. Minimálně tedy desetiprocentní držba kapitálu české společnosti musí
být splněna nepřetržitě po období alespoň jednoho roku. "Následné“ splnění této
podmínky však samotná smlouva neumožňuje.
NahoruPříjmy z úroků
Na rozdíl od původní smlouvy má podle článku 11 - Úroky nové
smlouvy právo na zdanění těchto příjmů pouze stát příjemce, pokud tyto úroky
mají zdroj na území druhého smluvního státu a jsou skutečně vlastněny
rezidentem prvního smluvního státu. Sdělení k problematice "skutečný vlastník“
uvádí FZ č. 1/2001 pod č. j. 251/122 867/2000.
Osvobození od zdanění ve státě zdroje nepřichází v úvahu v
případě, kdy skutečným příjemcem úroků je stálá provozovna zahraniční osoby
umístěná ve druhém smluvním státě, kde je zdroj úroků. Potom se postupuje podle
tuzemského ZDP.
Tento článek v odst. 5 také uvádí situaci, kdy je mezi příjemcem a
plátcem úroků spřízněnost a kdy je záměrně účtována vyšší částka úroků než v
obvyklých případech. Novelizované ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. ZDP se
poprvé použije pro zdaňovací období započaté v roce 2010 - u příjemců ze státu
EU už není možné provést tzv. "rekvalifikaci“ navýšených úroků na dividendy. Z
hlediska správce daně však zůstává možnost, že tyto vyšší náklady posoudí jako
daňově neuznatelné a následně zvýší základ daně i v návaznosti na ustanovení článku 9 - Sdružené podniky smlouvy s Kyprem.
Vyplácí-li tuzemská banka rezidentovi Kypru, který nemá na
území ČR stálou provozovnu, úroky z běžného účtu, neuplatní žádnou srážku daně.
Předpokladem tohoto postupu však je, že u rezidenta Kypru budou splněné veškeré
podmínky, které uvádí pokyn MF D-286. Váže-li se ale tentýž příjem ke stálé
provozovně kyperské společnosti v ČR, nebude banka provádět srážku daně ani
zajištění daně. Tento příjem však vstoupí do obecného základu daně stálé
provozovny umístěné v ČR.
NahoruLicenční poplatky
V odst. 1 článku 12 - Licenční poplatky je zakotveno právo
státu příjemce na zdanění těchto příjmů, kterých jeho rezident dosahuje na
území druhého státu. Konkrétní způsob zdanění potom obsahují vnitrostátní
daňové předpisy. V podmínkách České republiky to znamená, že dosáhne-li česká
firma příjmu z tzv. průmyslové licence na Kypru, kde bylo sraženo 10 % daně, uvede ve svém daňovém přiznání v ČR v rámci obecného základu daně hrubý
příjem, jehož dosáhla na Kypru, s tím, že daň zaplacenou na Kypru si uplatní
metodou prostého zápočtu.
Podle čl. 12 odst. 2 zvyšuje nová smlouva maximální zdanění do výše 10 % ve státě zdroje u tzv. průmyslových licenčních poplatků včetně
počítačových programů (softwaru). Podle protokolu ke smlouvě s Kyprem se
tato verze bude uplatňovat do předchozího dne, jímž se začne provádět nová
dohoda mezi ČR a příslušným členským státem EU, která bude obsahovat nižší
sazbu pro zdanění licenčních poplatků majících zdroj v ČR. Potom se v relaci
vztahu ČR a Kypr automaticky použije tato nižší sazba nebo osvobození.
Tzv. kulturní licenční poplatky s výjimkou počítačového programu
není možné ve státě zdroje zdanit.
Článek 8 - Mezinárodní doprava obsahuje v odst. 3 odlišný
režim zdanění v porovnání s článkem 12 u pronájmu lodí, letadel a kontejnerů v
mezinárodní dopravě. U vyjmenovaných příjmů v tomto odstavci podléhají
dosahované příjmy zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo
hlavního vedení podniku, jak uvádí čl. 8 odst. 1.
NahoruZisky ze zcizení majetku
Na rozdíl od původní smlouvy umožňuje nová smlouva podle článku
13 - Zisky ze zcizení majetku v případě příjmů ze zcizení akcií nebo jiných
práv a podílů na společnosti, osobní společnosti nebo trastu, jejichž hodnota
plyne z více než 50 % z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním
státě, zdanění těchto příjmů v tomto druhém státě.
NahoruNezávislá povolání a zaměstnání
V souladu se vzorovou smlouvou OECD o zamezení dvojího zdanění
neobsahuje nová smlouva s Kyprem článek 14 uvedený v původní smlouvě. Příjmy
fyzických osob z tzv. svobodných povolání (např. ne závislou činnost architekta,
lékaře, právníka, vědce apod.) pokrývá čl. 7. V této souvislosti je v nové
smlouvě v čl. 3 doplněna definice výrazu "činnost“, která zahrnuje vykonávání
svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru.
Článek 14 - Příjmy ze zaměstnání v odst. 3 obsahuje konkrétní
způsob počítání času v návaznosti na první podmínku osvobození těchto příjmů ve
státě zdroje, podle které zaměstnání ve druhém státě nepřesáhne v úhrnu 183
dnů v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v
příslušném daňovém roce.
Pokud rezident ČR dosahuje příjmů ze závislé činnosti vykonávané na
Kypru u kyperského zaměstnavatele, může v ČR u těchto příjmů v rámci daňového
přiznání uplatnit metodu vynětí s výhradou progrese v návaznosti na § 38f odst. 4 ZDP, i když
samotná smlouva s Kyprem podle článku 21 - Vyloučení dvojího zdanění uvádí v
daném případě jen metodu prostého zápočtu.
Jestliže daňový rezident Kypru vykonává zaměstnání v ČR jako
zaměstnanec českého daňového rezidenta, pobírá příjmy z titulu výkonu závislé činnosti a například měsíc pracuje v
rámci daného pracovně pracovního poměru pro českého zaměstnavatele na území
jiného (třetího) státu, za což také pobírá od českého zaměstnavatele příjem
(mzdu, plat), nepodléhá předmětný měsíční příjem kyperského daňového rezidenta
zdanění v ČR, neboť zdroj takovéhoto příjmu není na území České republiky.
Podle § 22 odst. 1 písm. b) ZDP se totiž
za příjmy ze zdrojů na území ČR u nerezidentů považují příjmy ze závislé
činnosti, která je vykonávána na území ČR. Přičemž délka výkonu závislé
činnosti v zahraničí (mimo území ČR) nemá na uvedený závěr žádný vliv.
NahoruTantiémy
Ustanovení článku 15 - Tantiémy zakotvuje právo druhého
smluvního státu na zdanění tantiém, které pobírá rezident jednoho smluvního
státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu
(například dozorčí rada) společnosti, která má rezidentství ve druhém smluvním
státě.
Pokud takový příjem bude u nás pobírat rezident Kypru, plátce daně
uplatní srážkovou daň ve výši 15 % ve vazbě na § 36 odst. 1 písm. a) bod 1. ZDP.
Při stanovení základu daně tohoto příjmu se provádí jeho navýšení o povinné
pojistné podle ustanovení § 6 odst. 13 ZDP.
NahoruUmělci a sportovci
V článku 16 - Umělci a sportovci je zakotveno právo na
zdanění příjmů vystupujících umělců a sportovců v tom státě, kde tuto činnost
osobně vykonávají. Zde uvedený daňový princip je pro tyto případy nadřazen
ustanovením, která uvádějí čl. 7 a 14.
Není přitom rozhodující, že tuto činnost nevykonávají ve druhém
státě ve stálé provozovně, ani nezáleží na tom, že příjmy jim nejsou vypláceny
přímo, ale přes další osobu. U příjmů umělců a sportovců je tedy z hlediska
aplikace smluv uplatňován odlišný daňový přístup oproti příjmům nerezidentů z
nezávislých povolání.
Na rozdíl od původní smlouvy neobsahuje tento článek možnost
osvobození těchto příjmů ve státě zdroje. Původní smlouva uváděla možnost
osvobození v případě, kdy byla umělecká nebo sportovní činnost prováděná ve
druhém smluvním státě financována z veřejných fondů vlády prvního smluvního
státu.
Na základě uzavřené smlouvy obdržel kyperský zpěvák honorář za
uskutečněný koncert v ČR a dále mu budou vypláceny licenční poplatky z titulu
příjmů z poskytnutého práva na užití autorského práva k dílu uměleckému
(natočení DVD, na němž byl pořízen záznam jeho hudebního výkonu při koncertu).
Příjem z "živého“ vystoupení by se potom posuzoval podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 2. ZDP a
z hlediska smlouvy s Kyprem podle čl. 16. Plátce daně tedy při výplatě honoráře
uplatní srážku daně ve výši 15 %. Příjem z licenčního poplatku bude spadat pod § 22 odst. 1 písm. g) bod 2. ZDP a
dále pod čl. 12. Podle odst. 2 čl. 12 bude tento druhý příjem v České republice
osvobozen od zdanění.
NahoruStudenti
Ustanovení článku 19 - Studenti a žáci uvádí, že příjmy
studentů nebo žáků, které pobírají za účelem úhrady nákladů své výživy,
vzdělávání nebo studia, jsou ve druhém…