2019.2100.1
Vracení daně plátcům v jiných členských státech
Ing. Martina Matějková
Plátce, který nakupuje zboží či služby v jiných členských státech, resp. který přijímá zdanitelná plnění s místem plnění v jiných členských státech, hradí v ceně těchto plnění i daň z přidané hodnoty jiných členských států. Tuto DPH si plátce v žádném případě nemůže nárokovat prostřednictvím svého tuzemského daňového přiznání. Zaplacenou DPH jiného členského státu však plátce může získat zpět prostřednictvím procesu vracení daně, který probíhá plně elektronicky.
Výchozí pravidla pro vracení daně plátcům v jiných členských státech vymezuje na komunitární úrovni směrnice Rady 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí Rady 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), problematiku vracení daně upravuje v ustanovení § 82. Toto zákonné ustanovení řeší způsob podání žádosti o vrácení daně a podmínky, za kterých lze podání žádosti učinit. Podrobnější pravidla a specifické podmínky pro vrácení daně si jednotlivé členské státy stanovují samostatně, přičemž rozhodovací proces ve věci vracení daně probíhá výhradně podle jimi stanovených pravidel. Tato pravidla by však měla vycházet z již zmíněné směrnice 2008/9/ES.
NahoruNárok na vrácení daně
Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě má plátce se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, pokud v tomto jiném členském státě v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to, jak již bylo uvedeno, podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Zároveň musí být splněno, že tento plátce v období pro vrácení daně neuskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Nárok na vrácení daně nemá identifikovaná osoba, ani osoba povinná k dani, která není plátcem.
Nárok na vrácení daně (výše vrácené DPH) se posuzuje obdobně jako nárok na odpočet daně podle § 72 ZDPH. Plátce je oprávněn uplatnit nárok na vrácení daně jen v části, která připadá na použití přijatého zdanitelného plnění pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pořízené v jiném členském státě výhradně pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně [viz ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) až e) ZDPH], má nárok na vrácení daně v plné výši, pochopitelně při splnění všech ostatních podmínek stanovených zákonem o DPH a právními předpisy příslušného členského státu. Pokud plátce přijaté zdanitelné plnění použije jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, má nárok na vrácení daně pouze v částečné výši. Zákon o DPH rozeznává dva druhy částečného nároku na odpočet daně, a to nárok na odpočet daně v poměrné výši (viz § 75 ZDPH) a nárok na odpočet daně v krácené výši (viz § 76 ZDPH).
Podle ustanovení § 75 ZDPH, který vymezuje způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši, plátce postupuje tehdy, pokud přijaté zdanitelné plnění použije jak pro účely svých uskutečněných plnění (tj. pro dodání zboží či pro poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková), tak pro jiné účely (například pro osobní potřebu). V takovém případě má plátce nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely jeho uskutečněných plnění. Tím není dotčeno ustanovení § 76 ZDPH. Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely jeho uskutečněných plnění (poměrný koeficient).
Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH, tak i pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH, má podle ustanovení § 76 ZDPH nárok na odpočet daně (resp. na vrácení daně) pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Koeficient se vypočte způsobem vymezeným v § 76 odst. 3 a 4 ZDPH.
NahoruPřístup na elektronický portál
Plátce, jím pověřená osoba nebo jeho zástupce žádost o vracení daně zaplacené v jiném členském státě podává pouze elektronicky prostřednictvím státu, ve kterém má své sídlo nebo provozovnu, tj. ve státě svého usazení. V tuzemsku tak plátce činí prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím (dále jen "GFŘ").
K tomu, aby mohla být podána prostřednictvím elektronického portálu spravovaného GFŘ žádost o vrácení daně, je třeba, aby byl do aplikace udělen přístup. Žádost o přístup do aplikace může být podána pouze elektronicky a musí být opatřena elektronickým podpisem nebo učiněna s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky. E-formulář "Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech" je k dispozici na internetových stránkách finanční správy, konkrétně na Daňovém portále v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (elektronické formuláře) v části "Daň z přidané hodnoty".
Místně příslušný správce daně žádost o přidělení oprávnění k přístupu do aplikace posoudí a rozhodne o ní nejpozději do 15 dnů ode dne jejího obdržení.
NahoruPověření a zmocnění k právnímu jednání ve věci vrácení daně
Plátci v praxi velmi často využívají institut pověření či zastoupení k právnímu jednání, a to jak při podávání žádosti o přidělení přístupu do "Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech", tak i následně v samotném procesu vracení daně. Z tohoto důvodu je třeba problematice pověření a zastoupení věnovat patřičnou pozornost.
Pověření k právnímu jednání nemá v procesu vracení daně žádnou speciální právní úpravu, a proto se použijí obecná ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném a účinném znění (dále jen "daňový řád"). Právní úprava pověření při správě daní je obsažena v ustanovení § 24 odst. 3 DŘ, v němž je zakotveno oprávnění právnické osoby pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření. Pověřená osoba velmi často bývá osobou z řad zaměstnanců právnické osoby a rozsah pověření zpravidla odpovídá rozsahu pracovní náplně takového zaměstnance, nebo vyplývá z vnitřních předpisů právnické osoby. Pověřená osoba může jménem právnické osoby jednat při správě daní na základě a v rozsahu písemného pověření uplatněného u správce daně. V téže věci však může jménem právnické osoby současně jednat toliko jedna fyzická osoba (§ 24 odst. 4 DŘ). Pověření však může udělit nejen právnická osoba, ale i podnikající fyzická osoba. V takovém případě se ustanovení § 24 odst. 3 a 4 DŘ použijí obdobně.
Zastupování v rámci řízení při vrácení daně se řídí rovněž obecnou právní úpravou v daňovém řádu (§§ 25 až 30 DŘ). Zástupcem je v dané věci zpravidla zmocněnec. Tímto zmocněncem může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. V téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. Je-li zmocněncem právnická osoba, potom je nutno v plné moci určit fyzickou osobu, která za zmocněnce bude v dané věci právně jednat. Není-li taková fyzická osoba v plné moci určena, vychází správce daně z vyvratitelné právní domněnky, že za zmocněnou právnickou osobu jedná její statutární orgán. Zvolí-li si plátce za zmocněnce daňového poradce či advokáta, je třeba doplnit, že tito zmocněnci jsou podle speciální právní úpravy oprávněni nechat se dále zastoupit (jde o tzv. substituci). Speciální právní úprava substitučního zastoupení je v případě, kdy zmocněncem je daňový poradce, obsažena v ustanovení § 6 odst. 7 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, v platném a účinném znění. Je-li zmocněncem advokát, je speciální právní úprava substitučního zastoupení obsažena v ustanoveních § 26 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném a účinném znění. Zmocněnec, který není daňovým poradcem či advokátem, není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle ustanovení § 28 odst. 5 DŘ.
Plná moc je ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 DŘ vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. Rozsah plné moci by měl být vymezen tak, aby zahrnoval zmocnění k neomezenému přístupu na elektronický portál spravovaný GFŘ, prostřednictvím něhož lze podat žádost o vrácení daně plátcům v jiných členských státech EU, a dále k veškerým právním jednáním v řízení o vrácení daně. Rozsah plné moci k veškerým právním jednáním v řízení o vrácení daně je nutné takto vymezit proto, že zmíněný elektronický portál neumožňuje, aby zmocněnci, který má přístupová práva, byla jakkoliv omezena právní jednání, jež může činit jménem zmocnitele (plátce). Jinak řečeno přístupová práva na elektronický portál spravovaný GFŘ nelze omezit pouze na konkrétní žádost o vrácení daně a s ní související řízení. Všichni zmocněnci mají stejná přístupová práva a vidí údaje týkající se všech žádostí o vrácení daně, které byly jménem plátce učiněny. Pro rozsah přístupových práv na uvedený portál tedy není rozhodující skutečnost, že řízení o vrácení daně je v každém z členských států EU samostatným řízením. Tato skutečnost však na druhou stranu umožňuje plátci, aby ve věci vrácení daně měl pro každý z členských států samostatného zmocněnce.
Má-li plátce ve věci vrácení daně více zmocněnců, je nutné, aby u každého z nich bylo v plné moci uvedeno, že se vztahuje na veškerá právní jednání související s žádostí o vrácení daně pro konkrétní členský stát/pro konkrétní členské státy. Současně musí plná moc obsahovat zproštění mlčenlivosti správce daně vůči všem ostatním zmocněncům/pověřeným osobám, které mají přístup na elektronický portál spravovaný GFŘ, prostřednictvím něhož se žádá o vrácení daně, a to v rozsahu všech údajů, které jsou zde shromážděny.
V případě, kdy plátce uplatní u správce daně plnou moc, která nesplňuje výše uvedené náležitosti týkající se rozsahu zmocnění, má taková plná moc vady, přičemž správce daně bude postupovat podle ustanovení § 28 odst. 2 DŘ a vyzve plátce k uplatnění bezvadné plné moci. V odůvodnění zmíněné výzvy upozorní správce daně plátce na technické vlastnosti elektronického portálu spravovaného GFŘ a jejich vazbu na nutnou specifikaci plné moci.
V souvislosti s plnými mocemi je pro úplnost důležité upozornit na ustanovení § 28 odst. 4 DŘ, resp. na skutečnost, že v případě, kdy si plátce zvolí nového zmocněnce, potom okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně dochází k výpovědi plné moci stávajícímu zmocněnci v tom rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc zmocněnci novému.
Má-li plátce zřízen přístup do Aplikace pro vrácení daně plátcům v jiných členských státech, může po přihlášení do této aplikace, při splnění stanovených podmínek, podat…
