10.3.1.3
Uplatňování DPH ve vztahu k třetím zemím
Ing. Dagmar Fitříková, Ing. Dagmar Procházková
NahoruÚvod
Pravidla pro uplatňování DPH při obchodování se zbožím ve vztahu k
třetím zemím se odlišují od pravidel stanovených pro obdobné obchodní případy
realizované v tuzemsku nebo mimo tuzemsko, ale v rámci Evropské unie. V oblasti
poskytování služeb je situace odlišná. Zákon o DPH upravuje pro případy, kdy
jsou poskytovány služby zahraniční osobě nebo naopak tato osoba poskytuje
zákonem vymezené služby českému plátci, až s výjimkou zákonem vymezených
služeb, stejná pravidla jako v případech, kdy je v pozici poskytovatele nebo
příjemce služby osoba povinná k dani usazená v EU. Stejná pravidla, která platí
pro oblast poskytování služeb v rámci EU, se nepoužijí u prací na movité věci
poskytnutých českým plátcem zahraniční osobě a dále ve vymezených případech při
poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu. Výklad těchto principů včetně
doporučeného postupu při zaúčtování vybraných účetních případů je součástí
tohoto textu.
Obchodování v oblasti zboží a služeb s třetími
zeměmi
Existuje velká skupina tuzemských plátců (výrobci nebo
obchodníci), kteří dodávají zboží jiným osobám v tuzemsku a v rámci EU a mnozí
z nich realizují dodávky zboží i do třetích zemí. Jak již bylo výše
konstatováno, postup při uplatnění DPH se v těchto případech zásadně odlišuje
od tuzemských dodávek zboží a dodání zboží do EU. Pro účely DPH se v případě
dodání zboží českým plátcem do třetí země používá pojem "vývoz zboží“, a pokud
český plátce zboží ve třetí zemi pořídí a toto zboží vstoupí z třetí země na
území EU, jedná se z pohledu DPH o "dovoz zboží“ (§§
20 a 23 ZDPH). U celního režimu dočasné použití s částečným
osvobozením od daňové povinnosti je vznik povinnosti přiznat a zaplatit daň
vázán na propuštění zboží do tohoto celního režimu.
Níže uvedené schéma obsahuje přehled obchodních transakcí, ke
kterým dochází mezi tuzemským plátcem a zahraniční osobou povinnou k dani:
Poznámka:
V ř. 42 tiskopisu MF ČR vzor č. 18 uvádí plátce DPH na vstupu v
případech, kdy je správcem daně při dovozu zboží celní úřad. Taková situace
může nastat např. po propuštění zboží do celního režimu volný oběh, kdy je až
následně zjištěno, že skutečná hodnota dovezeného zboží je vyšší než hodnota
uvedená na rozhodnutí o propuštění zboží. Správce daně zvýší základ pro
vyměření cla a příp. dodatečně vyměří clo a současně vyměří i příslušnou DPH.
Plátce je povinen takto vyměřenou DPH příslušnému celnímu úřadu zaplatit a má
při splnění ostatních zákonných podmínek nárok na odpočet daně, který uvádí v
ř. 42 (bez rozlišení sazeb daně), nikoli v ř. 43 a ř. 44, které jsou určeny pro
uplatnění nároku na odpočet daně ve standardních případech, kdy plátce provádí
tzv. "samovyměření“ DPH při dovozu zboží.
NahoruVývoz zboží
V souvislosti s vývozem zboží ve smyslu § 66 ZDPH dochází k situaci, kdy český
plátce dodává zboží zpravidla zahraniční osobě povinné k dani a toto zboží je
přepraveno z tuzemska do třetí země. Český plátce je v těchto případech v
pozici dodavatele zboží, a pokud je i v postavení vývozce (tj. osoby, které je
zboží propuštěno do celního režimu vývoz) má právo uplatnit v souvislosti s
takto dodaným zbožím osvobození od daně.
Vývozem zboží se pro účely DPH rozumí výstup zboží z území
Evropského společenství na území třetí země, pokud bylo zboží propuštěno do
některého z celních režimů vymezených v § 66 odst. 1 ZDPH.
Ustanovení § 66 ZDPH upravuje podmínky pro osvobození
od daně s nárokem na odpočet daně při vývozu zboží. V § 66 ZDPH je jednoznačně stanoveno, kdy se
jedná o výstup zboží z území EU do třetí země a jakým způsobem je nutné tuto
skutečnost prokázat.
Za vývoz zboží se podle § 66 odst. 1 ZDPH považuje také
umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného celního
skladu.
Vývoz zboží patří do kategorie plnění osvobozených od daně s
nárokem na odpočet daně. Osvobození od daně při vývozu zboží může plátce –
vývozce zboží uplatnit pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. Jednou z
nich je faktické odeslání nebo přeprava zboží z tuzemska do třetí země.
Odeslání nebo přepravu může uskutečnit prodávající – vývozce nebo jím zmocněná
osoba. Vývoz zboží je od daně osvobozen i v případě, kdy odeslání nebo přepravu
zboží uskutečňuje kupující nebo jím zmocněná osoba, za předpokladu, že kupující
nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu. Zákon o DPH neumožňuje
uplatnit osvobození od daně, pokud kupující přepravuje zboží za účelem vybavení
nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popř. jiného prostředku pro
dopravu pro soukromé použití [§ 66 odst. 2 písm.
b) ZDPH].
Vývoz zboží je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a ZDPH. Pokud výstup zboží z území EU
není potvrzen celním orgánem na daňovém dokladu, může plátce prokázat tuto
skutečnost jinými důkazními prostředky.
NahoruOsvobození při vývozu zboží
Vývoz zboží je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na
výstupu, pokud je přeprava nebo odeslání uskutečněna prodávajícím –
vývozcem nebo jím zmocněnou osobou, popř. kupujícím nebo jím zmocněnou osobou.
Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce podle § 66 odst. 4 ZDPH povinen prokázat
daňovým dokladem podle § 33a ZDPH. U plnění, která jsou
osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vyplývá povinnost přiznat
uskutečnění těchto plnění z úpravy obsažené v § 63 odst. 2 ZDPH. Podle cit.
ustanovení je vznik povinnosti přiznat uskutečnění plnění osvobozených od daně
s nárokem na odpočet daně ke dni uskutečnění těchto plnění. Za den uskutečnění
plnění při dodání zboží do třetí země, tj. při vývozu zboží, se podle § 66 odst. 4 ZDPH považuje den
výstupu zboží z území EU potvrzený celním orgánem, popř. je možné výstup zboží
z EU do třetí země prokázat jinými důkazními prostředky.
Příklad
Vývoz zboží do třetí země
V měsíci dubnu 2013 vyvezl tuzemský plátce zboží vyrobené v ČR
do Švýcarska. Zboží bylo ze skladu dodavatele vyskladněno dne 15. 4. 2013. Cena
za takto dodané zboží byla sjednána se zahraničním odběratelem ve výši 1 000
EUR. Zboží vystoupilo z EU do třetí země dne 22. 4. 2013. Dne 15. 4. 2013
vystavil tuzemský dodavatel švýcarskému odběrateli fakturu za dodané zboží a
tentýž den bylo zboží propuštěno do režimu vývoz. Plátce vede účetnictví a
používá denní kurs ČNB.
Kurs pro účely DPH k 22. 4. 2013
.................................................... 24,950
Základ daně (1.000 x kurs ke dni 22. 4. 2013)
.................................. 24.950
Okamžik uskutečnění účetního případu
.................................... 15. 4. 2013
Kurs ke dni 15. 4. 2013 (den vystavení faktury)
............................... 24,850
Pohledávka za odběratelem (1.000 x kurs ke dni 15. 4. 2013)
........ 24,850
Komentář z pohledu DPH:
Plátce uskutečnil vývoz zboží do třetí země. Dodání tohoto zboží
se považuje za plnění osvobozené od daně podle § 66 ZDPH, a proto je tuzemský dodavatel
oprávněn uplatnit osvobození od daně v souvislosti s takto dodaným zbožím. Při
stanovení hodnoty vývozu zboží osvobozeného od daně podle § 66 ZDPH postupuje plátce podle § 36 ZDPH. V daňovém přiznání k DPH uvádí
plátce hodnotu zboží, která má být odběratelem zaplacena. Tato hodnota je
uvedena na dokladu vystaveném odběrateli zboží (zahraniční faktura). Při
přepočtu cizí měny postupuje plátce podle § 4 odst. 4 ZDPH ve vazbě na vznik
povinnosti přiznat toto osvobozené plnění. V případě vývozu zboží je vznik
povinnosti přiznat toto plnění vázán na datum uskutečnění a to nastává ke dni,
kdy zboží vystoupí z EU do třetí země.
Účetní postup:
Komentář účetní:
V tomto případě je použit odlišný kurs v souvislosti s použitým
kursem pro účely zaúčtování tohoto účetního případu, kurs pro účely promítnutí
hodnoty vyváženého zboží do daňové evidence pro účely DPH, i když přímo o DPH
se v tomto případě neúčtuje, protože vývoz zboží je od daně osvobozen.
NahoruUvádění údajů o vývozu zboží v DAP k DPH
Povinnost přiznat uskutečnění osvobozeného plnění, tj. vývozu
zboží, je plátce – vývozce zboží povinen uvést jako plnění osvobozené od daně v
příslušném řádku daňového přiznání. Při stanovení hodnoty vývozu zboží
osvobozeného od daně podle § 66 ZDPH postupuje plátce podle § 36 ZDPH, což v podstatě znamená, že v
daňovém přiznání k DPH uvádí plátce hodnotu zboží, která má být odběratelem
zaplacena. Tato hodnota je uvedena na dokladu vystaveném odběrateli zboží
(zahraniční faktura), nikoli na rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží
(daňovém dokladu podle § 33a ZDPH). Při přepočtu cizí měny
postupuje plátce podle § 4 odst. 4 ZDPH ve vazbě na vznik
povinnosti přiznat toto osvobozené plnění. V případě vývozu zboží je vznik
povinnosti přiznat toto plnění vázán na den uskutečnění plnění a to nastává ke
dni, kdy zboží vystoupí z EU do třetí země (§ 66
odst. 4 ZDPH).
NahoruDovoz zboží
V souvislosti s dovozem zboží dochází k situaci, kdy českému
plátci je dodáno zboží zahraniční osobou a toto zboží vystoupí z třetí země na
území EU. Český plátce je v těchto případech v pozici odběratele zboží, a pokud
je i v postavení dovozce (tj. osoby, které je zboží propuštěno do celního
režimu volný oběh) vzniká mu povinnost přiznat DPH na výstupu při dovozu zboží
a současně mu ve stejné výši vzniká i nárok na odpočet daně.
Pozice dodavatele není při dovozu zboží v tuzemsku z pohledu
dovozce zboží důležitá. Dodavatelem dováženého je zpravidla zahraniční osoba,
ale v této pozici může být i jiná osoba (např. osoba usazená v EU, atd.).
Při dovozu zboží v tuzemsku uskutečněném plátcem se uplatňuje tzv.
"samovyměření daňové povinnosti“. Dovozci – plátci daně vzniká při dovozu zboží
povinnost přiznat daň na výstupu a současně mu vzniká i nárok na odpočet daně
na vstupu. V § 23 ZDPH je upraven vznik daňové
povinnosti při dovozu zboží, a to ve vazbě na:
-
propuštění zboží do celního režimu volný oběh,
-
propuštění zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk
v systému navrácení,
-
propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným
osvobozením od cla.
Ve výše uvedených případech je plátce podle § 23 odst. 3 ZDPH povinen přiznat
daň při dovozu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do
příslušného režimu propuštěno.
Povinnost přiznat daň při dovozu vzniká kromě výše uvedených
případů i v těchto případech:
-
nezákonným dovozem zboží,
-
spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném celním pásmu nebo
ve svobodném celním skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními
předpisy,
-
porušením podmínek vyplývajícím z dočasně uskladněného zboží,
porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží
propuštěno, nebo
-
odnětím zboží celnímu dohledu.
Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká podle § 23 odst. 2 ZDPH také dnem
rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboží ze svobodného celního skladu nebo
svobodného celního pásma zpět do tuzemska.
V režimu tzv. "samovyměření“ bude daň při dovozu zboží přiznávaná
plátcem u zboží propuštěného do celního režimu dočasné použití s částečným
osvobozením od dovozního cla. Podle § 23 odst. 4 ZDPH je plátce povinen
v tomto případě přiznat daň z přidané hodnoty ve výši, která by byla vyměřena
při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.
NahoruVznik povinnosti přiznat daň při dovozu zboží
Plátce je povinen v případech vymezených v § 23 ZDPH, tj. zejména v okamžiku
propuštění zboží do celního režimu volný oběh a aktivní zušlechťovací styk v
systému navrácení, přiznávat daň a zároveň má možnost uplatnění odpočtu DPH
přímo v daňovém přiznání. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci v
případech vymezených v § 23 odst. 1 písm. a) ZDPH.
Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká podle § 23 odst. 2 ZDPH také dnem
rozhodnutí celního úřadu o vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného
pásma v tuzemsku zpět do tuzemska.
Pokud byly porušeny podmínky pro uplatnění osvobození od daně při
dovozu zboží podle § 71g ZDPH, je plátce povinen podle § 23 odst. 5 ZDPH přiznat daň v
daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do
režimu volného oběhu.
V případě, že bylo zboží plátci rozhodnutím celního úřadu zboží
propuštěno podle § 23 odst. 1 písm. a), b)
nebo c) ZDPH, je plátce podle § 23 odst. 3 ZDPH povinen přiznat
daň v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží
propuštěno do příslušného celního režimu.
NahoruZáklad daně při dovozu zboží
Ustanovení § 38 odst. 1 ZDPH stanoví, které
konkrétní položky je plátce uskutečňující dovoz zboží ve smyslu § 20 ZDPH povinen zahrnout do základu daně
pro výpočet daně při dovozu zboží. Základ daně při dovozu zboží je podle
zmíněné úpravy tvořen součtem níže uvedených položek:
-
základem pro vyměření cla včetně cla, dávek a poplatků
splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro
vyměření cla,
-
vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v
tuzemsku, popř. do dalšího místa určení na území Evropského společenství,
pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou
tyto výdaje zahrnuty do základu daně podle písmena a),
-
příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 ZDPH jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že plátce daně vychází ze základu daně
stanoveného celním úřadem pro účely stanovení celního dluhu. Pokud však v této
hodnotě nejsou zahrnuty vedlejší náklady pořízení (např. dopravné) je plátce
povinen základ daně o hodnotu vedlejších nákladu zvýšit.
Při zahrnutí vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v
tuzemsku plátce DPH postupuje tak, že přihlíží k sjednaným dodacím
podmínkám, tzn., že ověří, zda jsou např. náklady na přepravu zboží
součástí ceny zboží, popř. zda přepravu zajišťuje podle sjednaných smluvních
podmínek kupující (dovozce).
NahoruVýpočet daně
Daň při dovozu zboží plátce vypočte podle ustanovení § 38 odst. 4 ZDPH ze stanoveného
základu daně metodou "zdola“. Daň při dovozu zboží plátce vypočítá podle § 38 odst. 4 ZDPH jako součin
příslušného základu daně a koeficientu, který v případě, že dovážené zboží
podléhá základní sazbě daně, činí 0,21. Pokud se jedná o zboží, které podléhá
snížené sazbě daně, činí hodnota koeficientu 0,15.
NahoruPrvní místo určení v tuzemsku
První místo určení je pro účely DPH vymezeno v § 38 odst. 2 ZDPH jako místo
uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do
dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na
přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení
dováženého zboží v dovážejícím členském státě.
NahoruVedlejší náklady zahrnované do základu daně
Vzhledem k tomu, že vedlejší výdaje, které se zahrnují do základu
daně při dovozu, jsou omezeny prvním místem určení v tuzemsku, mohou se lišit
od vedlejších výdajů (nákladů) vstupujících z hlediska účetního a pro účely
daně z příjmů do pořizovací ceny zboží (zásoby, dlouhodobý hmotný majetek). Do
pořizovací ceny zásob zboží a pořizovací ceny majetku se zahrnují veškeré
náklady související s pořízením zboží, tj. i výdaje (náklady) vzniklé poté, kdy
bylo dovážené zboží přepraveno do prvního místa určení ve smyslu § 38 odst. 2 ZDPH.
NahoruVznik povinnosti přiznat daň při dovozu zboží
Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu
zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH dnem propuštění zboží do příslušného celního režimu. Plátci se v praxi
nejčastěji setkávají s případy propuštění zboží do režimu volného oběhu.
Příklad
Dovoz zboží z třetí země
Tuzemskému plátci bylo dne 5. 4. 2013 propuštěno do celního
režimu volný oběh zboží dodané obchodní společností se sídlem v USA. Na daňovém
dokladu podle § 33 ZDPH je uveden základ pro vyměření
cla ve výši 125.000 Kč a clo ve výši 0 Kč. Cena za zboží byla sjednána ve výši
6.250 USD. Dne 12. 4. 2013 obdržel český plátce fakturu vystavenou zahraničním
dodavatelem s datem vystavení 4. 4. 2013. Plátce vede účetnictví a používá
denní kurs ČNB.
Den povinnosti přiznat daň
.......................................................... 5. 4.
2013
Základ daně vypočtený podle § 38
ZDPH....................................... 125.000
DPH (21 %) ze základu daně v Kč (125.000 x 0,21)
.................. 26.250,00
Okamžik uskutečnění účetního případu
.................................... 12. 4. 2013
Kurs ke dni 12. 4. 2013 (den přijetí faktury)
...................................... 25,095
Závazek vůči dodavateli (6.250 x kurs ke dni 12. 4. 2013)
........ 156.843,75
Komentář z pohledu DPH:
Plátce pořídil zboží z dovozu od zahraniční osoby a toto zboží
bylo propuštěno v tuzemsku do celního režimu volný oběh. Povinnost přiznat daň
v souvislosti s dovozem vznikla plátci k datu propuštění zboží do režimu
volného oběhu, tj. k 5. 4. 2013. K uvedenému datu je plátce povinen provést
výpočet daně při dovozu zboží. Vzhledem k tomu, že pro účely výpočtu má plátce
– dovozce k dispozici veškeré údaje v české měně, přepočet cizí měny na českou
na českou pro účely DPH neprovádí.
Účetní postup:
Komentář účetní:
V tomto případě dochází k rozdílům mezi kursem použitým v
účetnictví (okamžik uskutečnění účetního případu je den přijetí faktury od
zahraničního dodavatele) a kursem, kterým je přepočten základ daně pro účely
zákona o DPH. V účetnictví je však nutno zachytit výši DPH vypočtenou podle
zákona o DPH a tato částka pak z principu nebude souviset se závazkem, který je
přepočten účetním kursem. Toto zaúčtování je však naprosto v pořádku, výše
závazku vypočtená účetním kursem nemusí odpovídat výši základu pro výpočet DPH.
Problémy způsobuje fakt, že účetní jednotky používají výstupy z účetnictví pro
záznamní povinnost k DPH, a tudíž mají tendenci upravit výši závazku (na účtu
321) tak, aby tvořil "základ pro výpočet DPH“. Vytvoří tak předpoklad pro
použití výstupu z účetnictví pro záznamní povinnost a daňové přiznání k DPH,
ale poruší tím účetní předpisy, neboť zpravidla v tomto duchu nepřizpůsobí
vnitřní účetní směrnice.
Řešením této situace je například rozdělení předepsaného závazku
na dvě části, kdy jedna bude odpovídat vypočtené dani ve výši 26.250 Kč
(125.000 Kč) a druhá bude představovat doúčtování do výše účetního závazku
(156.843,75 – 125.000 = 31.843,75).
NahoruOsvobození od daně při dovozu zboží
V § 71 ZDPH je
stanovena zásada, podle které je od daně osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání
tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno o daně. Jedná
se např. o dovoz lidské krve, jejíž dodání je v tuzemsku osvobozeno od daně
podle § 58 odst. 2 ZDPH. V § 71 odst. 2 ZDPH jsou
implementovány Směrnice Rady. Jedná se o Směrnici Rady 2009/132/ES ze dne 19.
října 2009, pokud se jedná o osvobození od daně u konkrétních druhů zboží při
konečném dovozu, Směrnici Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006, která upravuje
osvobození od daně u zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze
třetích zemí a Směrnici rady 2009/162/ES ze dne 22. prosince 2009, která
upřesňuje osvobození od daně při dovozu zboží stanovenými subjekty. Ustanovení § 71 ZDPH obsahuje specifikaci zboží,
které pokud je osvobozeno od dovozního cla, je osvobozeno i od daně. MF ČR
zveřejnilo na svých webových stránkách dne 14. 3. 2011 informaci nazvanou
"Osvobození při dovozu zboží“, jejímž cílem je nejen upozornit na změny
provedené v § 71 ZDPH s účinností od 1. 4. 2011, které
se týkají osvobození od daně při dovozu zboží, ale i podrobněji vymezit,
kterého zboží se předmětné osvobození od daně týká.
Osvobození od daně při dovozu zboží ve specifických
případech
Úprava obsažená v § 71g ZDPH umožňuje při splnění zákonem
stanovených podmínek uplatnění osvobození od daně při dovozu zboží, které je
přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v
jiném členském státě. Osvobození od daně při dovozu takového zboží je možné
uplatnit pouze v případě, že dodání tohoto zboží do jiného členského státu je
osvobozeno od daně podle § 64 ZDPH. Plátce, který realizuje
…