2014.1617.2
Obchodování v EU a ve třetích zemích
Ing. Martina Matějková
Tento článek je věnován zejména problematice obchodování se zbožím v rámci EU i mimo EU se zaměřením na složitější případy, se kterými se může tuzemský plátce při uskutečňování svých ekonomických činností setkat. Částečně je článek věnován také problematice poskytování služeb, zejména pak službám přímo vázaným na dovoz a vývoz zboží.
Pořízení zboží z jiného členského státu
Podle § 16 ZDPH se pro účely tohoto zákona pořízením zboží z jiného členského státu rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto členského státu do členského státu od něj odlišného osobou, která uskutečňuje dodání zboží, pořizovatelem, kterým se pro účely zákona o DPH rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo zmocněnou třetí osobou. Osvobozenou osobou je podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona o DPH osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.
Místem plnění při pořízení zboží z jiného členského státu je ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. Toto ustanovení zpravidla nepřináší v praxi větší problémy. Pokud tuzemský plátce pořídí zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani v tomto členském státě, přičemž je toto zboží fyzicky přepraveno z předmětného členského státu do tuzemska a nejedná se o tzv. třístranný obchod, místo plnění se vždy nachází v České republice.
V obchodních vztazích však často dochází k situacím, kdy tuzemský plátce pořídí zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani v tomto členském státě, ale zboží není přepraveno do České republiky, ale do jiného (dalšího) členského státu. Ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o DPH platí, že pokud je ukončení odeslání nebo přepravy zboží v členském státě odlišném od členského státu, který vydal DIČ, které pořizovatel zboží poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu zboží dodává, za místo plnění se považuje členský stát, který vydal DIČ poskytnuté pořizovatelem zboží, pokud pořizovatel zboží neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Uvedeným ustanovením nicméně není dotčeno ustanovení § 11 odst. 1 zákona o DPH.
Plátce, který pořizuje v tuzemsku zboží z jiného členského státu, má ve smyslu § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH povinnost z tohoto plnění přiznat daň. Tato povinnost mu podle § 25 zákona o DPH vzniká k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl před tímto dnem vystaven daňový doklad, vzniká povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu. Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21 zákona o DPH. Jedná se tedy o okamžik, ke kterému dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník z osoby, která zboží dodává, na příjemce plnění (pořizovatele zboží). Pořízení zboží plátce vykáže na ř. 3, popř. 4 daňového přiznání. Při splnění podmínek vymezených v § 72 a násl. zákona o DPH je plátce zároveň oprávněn k odpočtu daně na vstupu, který vykáže na ř. 43, popř. 44 daňového přiznání.
Dodání zboží do jiného členského státu
Podle § 13 odst. 2 zákona o DPH se dodáním zboží do jiného členského státu pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o DPH místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. V rámci obchodování s obchodními partnery z EU však častěji dochází k tomu, že při dodání zboží je toto zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou. V takovém případě je místem plnění ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud tedy zboží putuje po území EU, ovšem mimo území České republiky, místo plnění se nikdy nenachází v tuzemsku, nýbrž v některém ze členských států EU. Při uplatnění daně (popř. osvobození od daně) je v takovém případě třeba vycházet z právních předpisů platných v daném členském státě. Tuzemský plátce vykáže v daňovém přiznání dodání zboží s místem plnění mimo tuzemsko na ř. 26.
Při dodání zboží do jiného členského státu je povinen český plátce přiznat daň na výstupu, pokud se na dodání zboží nevztahuje osvobození ve smyslu § 64 zákona o DPH. Obecně platí, že aby se jednalo o plnění zdanitelné, popř. osvobozené ve smyslu tuzemského zákona o DPH, musí se jednat o plnění, které je předmětem české DPH ve smyslu ustanovení § 2 zákona o DPH, tedy musí se jednat mj. o plnění s místem plnění v tuzemsku. Aby bylo možné osvobození ve smyslu § 64 zákona o DPH uplatnit, musí být zboží do příslušného jiného členského státu skutečně přepraveno. Plátce, který uplatňuje osvobození od daně, by si měl jednak ověřit, že skutečně dodává zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, a dále by správci daně měl prokázat důkazními prostředky, že zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu (např. přepravními doklady, dodacími listy apod.). Dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně, plátce vykáže v daňovém přiznání na ř. 20. Pokud by nebyly podmínky pro osvobození od daně splněny, osvobození by nebylo možné uplatnit a plátce by měl povinnost přiznat daň z tohoto plnění ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH standardním způsobem. Takové zdanitelné plnění by plátce vykázal na ř. 1, popř. 2 daňového přiznání. Zde opět platí, že pokud by plátce splnil podmínky vymezené v § 72 a násl. zákona o DPH, byl by zároveň oprávněn k odpočtu daně na vstupu, který by vykázal na ř. 40, popř. 41 daňového přiznání.
Dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, má plátce povinnost přiznat podle § 22 odst. 3 zákona o DPH k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Opět je však nutno přihlédnout k datu vystavení daňového dokladu s tím, že pokud byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto plnění (dodání zboží) ke dni vystavení daňového dokladu. Dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, má plátce povinnost přiznat ve smyslu § 21 odst. 1 zákona o DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce uvádí daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání podle § 13 odst. 1 zákona o DPH při prodeji podle kupní smlouvy (dnem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník) nebo dnem převzetí v ostatních případech.
Pokud tuzemský plátce uskuteční dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je osvobozené od daně podle § 64 zákona o DPH, je povinen podle § 102 odst. 1 písm. a) zákona o DPH podat souhrnné hlášení. Dodání zboží do jiného členského státu plátce vykáže v souhrnném hlášení pod kódem "0", a to ke stejnému dni, kdy mu vzniká povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu ve smyslu ustanovení § 22 odst. 3 zákona o DPH. Přestože zákon o DPH nestanoví přesný den vykázání tohoto plnění v souhrnném hlášení, lze se domnívat, že by mělo být vykázáno ve stejnou dobu, jako je vykázáno v přiznání.
1) Tuzemský plátce pořizuje zboží z jiného členského státu a následně ho dodává do dalšího členského státu – přeprava zboží se uskutečňuje mimo území ČR.
Příklad
Tuzemský plátce DPH nakoupil zboží od osoby registrované k dani v Polsku. Na faktuře je uvedeno české DIČ kupujícího a polské DIČ prodávajícího. Zboží bylo přepraveno z Polska na Slovensko. Následně tuzemský plátce dodá zboží španělské osobě registrované k dani. Zboží je přepraveno ze Slovenska do Španělska (nejedná se o třístranný obchod).
Tuto obchodní transakci je třeba posoudit ve dvou krocích. Nejprve jako pořízení zboží z jiného členského státu a poté jako dodání zboží do dalšího členského státu. Při pořízení zboží z Polska je ukončení odeslání nebo přepravy zboží v členském státě odlišném od členského státu, který vydal DIČ použité pořizovatelem pro tuto transakci. Místo plnění při pořízení zboží se tedy nachází v tom členském státě, který vydal toto DIČ, tj. v České republice, jestliže tuzemský plátce není schopen prokázat, že daná transakce byla předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, tedy na Slovensku. Jinak řečeno, pokud tuzemský plátce neprokáže, že tato transakce byla předmětem DPH na Slovensku, je povinen tuto transakci zdanit i v České republice standardně jako pořízení zboží. Plnění tuzemský plátce vykáže na ř. 3, popř. 4 daňového přiznání. Okamžik vzniku daňové povinnosti stanoví ustanovení § 25 zákona o DPH. Jak již bylo výše uvedeno, přiznání daně v České republice tuzemského plátce nezbavuje povinnosti přiznat daň z této transakce také na Slovensku. Případné daňové či registrační povinnosti tuzemského plátce na Slovensku stanoví právní předpisy platné v tomto členském státě. V případě, že český plátce následně uhradí daňovou povinnost související s touto transakcí na Slovensku, je oprávněn ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o DPH si snížit základ daně v České republice o základ daně, z kterého byla odvedena daň na Slovensku. Pro snížení základu daně platí obdobně ustanovení § 42 zákona o DPH. Český plátce nemá nárok na odpočet daně v České republice (viz rozsudek ESD ve spojených věcech C-536/08 a C-539/08).
Při dodání zboží ze Slovenska do Španělska, které zajišťuje tuzemský plátce, se místo plnění nachází v souladu s § 7 odst. 2 zákona o DPH na Slovensku. Při uplatnění daně je třeba vycházet z právních předpisů platných na Slovensku.
2) Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu.
V praxi činí často problémy také aplikace zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství, což je specifický případ tzv. třístranného obchodu. Zákon o DPH tento obchod vymezuje v ustanovení § 17. Třístranný obchod mohou uzavřít výhradně tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech, přičemž předmětem obchodu je vždy dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami. Obchodované zboží v rámci třístranného obchodu musí vždy být odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Při splnění zákonem daných podmínek dochází k minimalizování administrativní zátěže na straně pořizovatele zboží, jelikož pořizovatel je osvobozen od povinnosti přiznat daň v členském státě konečného odběratele. Tato povinnost se přenáší přímo na konečného odběratele.
Účastníkem třístranného obchodu je vždy prodávající, kterým se pro účely tohoto obchodu rozumí osoba registrovaná k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží, která není osvobozenou osobou. Dále pak kupující, což vždy musí být osoba registrovaná k dani v členském státě, v němž dochází k ukončení odeslání nebo přepravy zboží, jež kupuje zboží od prostřední osoby. Třetím účastníkem je prostřední osoba, která vždy musí být osobou registrovanou k dani v členském státě odlišném od členského státu prodávajícího a členského státu kupujícího. Prostřední osoba pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání tohoto zboží kupujícímu v tomto členském státě. Prostřední osoba není osvobozenou osobou ve smyslu § 4 odst. 1 písm. o) zákona o DPH. Při použití třístranného obchodu se prostřední osoba nesmí registrovat k dani v členském státě kupujícího a uplatnit osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem.
Tuzemský plátce je kupujícím
Pokud je tuzemský plátce na pozici kupujícího, prostřední osobou a prodávajícím jsou pak osoby registrované k dani ve dvou různých členských státech. Prostřední osoba (osoba registrovaná k dani v členském státě A) pořizuje zboží od prodávajícího (osoba registrovaná k dani v členském státě B) za účelem následného dodání tohoto zboží kupujícímu v tuzemsku. Zboží, které pořizuje prostřední osoba registrovaná k dani v členském státě A, je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu B (stát prodávajícího) kupujícímu do tuzemska. Z pohledu tuzemského plátce tedy dochází k pořízení zboží z jiného členského státu, při kterém mu vzniká ve smyslu § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH povinnost přiznat daň. Plnění tuzemský plátce vykáže na ř. 3, popř. ř. 4 daňového přiznání, do souhrnného hlášení jej neuvádí.
Příklad
Tuzemský plátce (kupující) pořídil zboží v rámci třístranného obchodu od osoby registrované k dani v Německu (prostřední osoba), která jej pořídila od osoby registrované k dani v Polsku (prodávající). Zboží je dopraveno z Polska přímo do České republiky.
Pro prostřední osobu (německého plátce) je při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 17 zákona o DPH pořízení zboží v tuzemsku osvobozeno od daně. Tuzemský plátce přizná ve smyslu § 108 z pořízení předmětného zboží daň, plnění vykáže na ř. 3, popř. 4 daňového přiznání. Při splnění podmínek vymezených v § 72 a násl. zákona o DPH je zároveň tuzemský plátce oprávněn k odpočtu daně, který vykáže na ř. 43, popř. 44 daňového přiznání.
Tuzemský plátce je prostřední osobou
Pokud je tuzemský plátce v postavení prostřední osoby, měly by se na něj v ostatních členských státech přiměřeně vztahovat stejné podmínky pro osvobození, tak jak jsou v zákoně o DPH nastaveny pro osoby registrované k dani v jiných členských státech (viz § 17 odst. 6 zákona o DPH). Pokud například italský plátce (kupující) pořídí zboží od tohoto tuzemského plátce (prostřední osoby), která jej pořídila od osoby registrované k dani na Slovensku (prodávající), přičemž zboží bylo přepraveno ze Slovenska přímo do Itálie, mělo by se na tuzemského plátce vztahovat obdobné osvobození od daně při pořízení zboží v Itálii. V daňovém přiznání jsou pro tuzemského plátce, který je v postavení prostřední osoby, určeny řádky 30 a 31, přičemž na řádek 30 tuzemský plátce vykazuje hodnotu pořízeného zboží z jiného členského státu a na řádek 31 hodnotu dodaného zboží do jiného členského státu. Hodnotu plnění z řádku 31 plátce zároveň uvede v souhrnném hlášení s kódem 2.
Příklad
Tuzemská osoba povinná k dani, neplátce DPH, nakupuje zboží od osoby registrované k dani v Polsku a obratem toto zboží prodává osobě registrované k dani na Slovensku. Zboží je přepraveno z Polska přímo na Slovensko, tedy zcela mimo území tuzemska. Celková hodnota zboží pořízeného z Polska přesáhla v jednom kalendářním roce hodnotu 326 000 Kč.
Tuto obchodní transakci nelze považovat za třístranný obchod ve smyslu ustanovení § 17 o DPH, jelikož tento obchod může být uzavřen pouze mezi třemi osobami registrovanými k dani ve třech různých členských státech, což v tomto případě nenastalo.
Pokud by však tuzemská osoba povinná k dani (neplátce DPH) pořídila zboží od soukromých osob z jiného členského státu, které nejsou osobami povinnými k dani, nejednalo by se o pořízení zboží z jiného členského státu ve smyslu § 16 zákona o DPH. Nákup použitého zboží od soukromých osob z jiných členských států tak není předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH a nevztahuje se tak na něj ani limit 326.000,- Kč.
Tuzemský plátce je prodávajícím
Prodávající vykazuje dodání zboží v rámci třístranného obchodu jako "běžné" dodání zboží do jiného členského státu. Plátce (prodávající osoba) uvádí plnění na řádek 20 daňového přiznání a v souhrnném hlášení jej vykazuje pod kódem 0.
3) Tuzemský plátce A dodává zboží tuzemskému plátci B – zboží přepraví tuzemský plátce A z tuzemska do jiného členského státu konečnému spotřebiteli.
Jelikož se jedná o dodání zboží spojené s jeho odesláním nebo přepravou osobami vymezenými v ustanovení § 7 odst. 2 zákona o DPH, místo plnění se nachází tam, kde se nachází zboží v době, kdy se odeslání nebo přeprava zboží začíná uskutečňovat, tedy v tuzemsku. V daném případě nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně ve smyslu § 64 zákona o DPH, jelikož zboží není dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě, nýbrž tuzemskému plátci B. Do jiného členského státu je zboží pouze přepraveno poskytovatelem plnění (tuzemským plátcem A). Tomuto plátci A vzniká z titulu poskytnutí předmětného plnění povinnost přiznat z tohoto plnění ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH daň, kterou vykáže na ř. 1, popř. 2 daňového přiznání.
4) Tuzemský plátce A dodává zboží tuzemskému plátci B – zboží přepraví tuzemský plátce A z jiného členského státu do dalšího členského státu.
Příklad
Tuzemský plátce B si objednal u tuzemského plátce A dodávku zboží. Tuzemský plátce A zajistil přepravu zboží ze Slovenska (od výrobce zboží) ke konečnému spotřebiteli do Rakouska.
Místo plnění se v tomto případě nachází mimo území tuzemska, na daňovém dokladu, který vystaví tuzemský plátce A svému odběrateli tuzemskému plátci B, tak nebude uplatněna česká DPH, v daňovém přiznání tuzemský plátce A vykáže plnění na ř. 26. Zboží se po celou dobu nacházelo mimo území tuzemska. Při uplatnění DPH (a to vč. sazby daně) je třeba vycházet z právních přepisů platných v zemi, kde se nachází místo plnění (podle dodacích podmínek touto zemí je Slovensko nebo Rakousko).
5) Tuzemský plátce dodává zboží s instalací osobě nepovinné k dani z jiného členského státu – k instalaci zboží dojde v dalším členském státě.
Při dodání zboží s instalací nebo montáží se podle § 7 odst. 3 zákona o DPH za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.
Příklad
Tuzemský plátce uzavřel kupní smlouvu s osobou nepovinnou k dani se sídlem v Norsku na dodání zboží s instalací. Zboží je fyzicky dodáno do Polska, kde také dojde k jeho instalaci. Instalaci zboží si subdodavatelsky tuzemský plátce objedná u osoby registrované k dani v Polsku, která je osobou neusazenou k dani v tuzemsku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH.
V případě dodání zboží s instalací se místo plnění nachází v Polsku. Při uplatnění DPH je třeba vycházet z právních předpisů platných v tomto členském státě. Lze se domnívat, že tuzemskému plátci vznikne z titulu dodání zboží s instalací do Polska povinnost registrace k DPH v této zemi. Plnění (dodání zboží s instalací s místem plnění v jiném členském státě) tuzemský plátce vykáže na ř. 26 (ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně). Služba instalace zboží, kterou subdodavatelsky poskytuje tuzemskému plátci polská osoba registrovaná k dani, je službou, u které se místo plnění stanoví podle § 9 odst. 1 zákona o DPH tam, kde má příjemce služby (tuzemský plátce) sídlo, tedy v České republice. Tuzemskému plátci z tohoto plnění vznikne povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o DPH. Toto plnění tuzemský plátce vykáže na ř. 5 daňového přiznání.
6) Tuzemský plátce dodává zboží osobě registrované k dani v jiném členském státu, zboží je fyzicky přepraveno z tuzemska do dalšího členského státu konečnému zákazníkovi.
Příklad
Tuzemský plátce dodává zboží maďarské osobě registrované k dani. Zboží je na základě smluvních podmínek fyzicky přepraveno prodávajícím (tuzemským plátcem) z tuzemska do Německa konečnému zákazníkovi (osobě nepovinné k dani). Na daňovém dokladu je uvedeno maďarské DIČ odběratele.
V tomto případě se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, které je ve smyslu § 64 zákona o DPH osvobozeno od daně. Tuzemský plátce plnění vykáže ve smyslu § 102 odst. 1 písm. a) zákona o DPH v souhrnném hlášení, kde uvede maďarské DIČ příjemce plnění, v daňovém přiznání na ř. 20. Pokud plátce patří mezi osoby, které jsou povinné vykazovat data pro Intrastat (systém ke sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi jednotlivými členskými státy EU), uvede toto plnění i ve výkazu při odeslání zboží stanoveným způsobem, a to s uvedením, že zboží fyzicky putovalo do Německa.
7) Tuzemský plátce A dodává zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, toto zboží je následně dodáno osobou registrovanou k dani v jiném členském státě tuzemskému plátci B, zboží je přepravováno pouze po území tuzemska.
Příklad
Tuzemský plátce A dodává zboží osobě registrované na Slovensku, která nemá sídlo v tuzemsku. Osoba registrovaná k dani na Slovensku následně toto zboží dodá tuzemskému plátci B. Zboží je přepraveno přímo od tuzemského plátce A (dodavatele) k tuzemskému plátci B (konečný spotřebitel), pouze po území tuzemska. Dopravu zabezpečuje slovenská společnost prostřednictvím slovenského přepravce.
V tomto případě nejsou splněny podmínky pro aplikaci zjednodušeného postupu pro třístranný obchod, jelikož neobchodují tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech. Tuto transakci je nutno posoudit jako dvě oddělená plnění, kdy první plnění představuje dodání zboží tuzemským plátcem A (dodavatelem) osobě registrované k dani na Slovensku a druhé plnění představuje dodání zboží osobou registrovanou k dani na Slovensku tuzemskému plátci B (konečnému odběrateli). Jelikož je dodání zboží spojeno s přepravou zboží, kterou zajišťuje osoba registrovaná k dani na Slovensku, místo plnění se u prvního i druhého plnění nachází ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o DPH v České republice. Jelikož zboží neopustí území České republiky, nemůže se v případě prvního plnění jednat o osvobozené dodání do jiného členského státu. Z pohledu českého dodavatele se jedná o tuzemské zdanitelné plnění, u kterého je tuzemský plátce A (dodavatel) povinen v souladu s § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH přiznat daň. Tuzemský plátce A je povinen vystavit daňový doklad ve smyslu § 26 a násl. zákona o DPH, který bude obsahovat základ daně, sazbu daně a výši daně. Slovenskému odběrateli z titulu pořízení zboží v daném případě povinnost registrace v tuzemsku nevzniká. Ve smyslu ustanovení § 82a zákona o DPH si však tato osoba registrovaná k dani na Slovensku může zažádat o vrácení daně na vstupu.
V případě druhého plnění, kdy dochází k dodání zboží osobou registrovanou k dani na Slovensku tuzemskému plátci B, se místo plnění nachází v tuzemsku. Z titulu poskytnutí tohoto plnění se slovenský plátce v souladu s § 6c odst. 2 zákona o DPH stane plátcem DPH v České republice ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění.
Obchodování se třetími zeměmi
Dále jsou řešeny komplikovanější obchodní transakce z oblasti vývozu a dovozu zboží. Pro účely případného osvobození od daně při vývozu zboží, obdobně jako u osvobození při dodání zboží do jiného členského státu, je nutné vyhodnotit splnění všech podmínek stanovených zákonem o DPH.
Vývoz zboží
…
