Konsignační sklady a DPH

2016.1213.1

Konsignační sklady a DPH

Ing. Petr Vondraš

Úvod

Dodání do konsignačních skladů mají svá specifika. Konsignační sklad je obvykle prostor ve výrobním závodě, kde je uložen materiál ve vlastnictví dodavatele, který si výrobce odebírá (kupuje) dle vlastní potřeby. Dodavatel pak tento sklad průběžně "dozásobuje". Daňové zvýhodnění se vztahuje jen na zboží, které je naskladňováno k budoucímu odběru konkrétního zákazníka. Oproti tomu běžný distribuční sklad slouží k prodeji více zákazníkům a žádné daňové zvýhodnění se jej netýká.

235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty

• § 9

• § 13

• § 16

• § 21

• § 22

• § 25

• § 64

Konsignační sklad v tuzemsku

Podle § 13 zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) se dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Pro konsignační sklady je typické, že se budoucí kupující chová jako vlastník materiálu již od okamžiku naskladnění. Materiál se nachází obvykle v jeho výrobních prostorách, má k němu neomezený přístup a odebírá si jej do výroby dle vlastní potřeby. Z pohledu zákona o DPH je dnem naskladnění materiálu dodavatelem obvykle dodáno (nestanoví-li smlouva speciální pravidla pro vyskladňování), byť dle dohody smluvních stran bude např. materiál fakturován dodavatelem jednou měsíčně dle skutečného objemu vyskladnění do výroby ze strany kupujícího. Protože podle § 21 je zdanitelné plnění při dodání zboží uskutečněné dnem dodání nebo dnem převzetí, vzniká okamžik vzniku daňové povinnosti dnem naskladnění, nikoliv posledním dnem měsíce, k němuž dodavatel vystaví fakturu za ze skladu odebraný materiál.

Příklad

Firma Šroubek se dohodla s firmou Automobilka na tom, že jí bude v areálu Automobilky vyčleněn sklad, v němž je povinna mít u každého materiálu pod označením A1 až A10 zásobu v minimálním množství 100 kusů. Automobilka si může brát materiál A1 až A10 do výroby dle potřeby s tím, že jakmile u některého artiklu klesne skladové množství pod 100 kusů, je povinna o tom informovat firmu Šroubek, která musí v dohodnutém časovém horizontu navýšit skladové množství tohoto materiálu opět nad 100 kusů. Dle skutečně odebraného množství je firma Šroubek vždy k poslednímu dni daného měsíce oprávněna vyskladněný materiál Automobilce vyfakturovat. V květnu 2016 byl firmou Šroubek dodán do skladu materiál v hodnotě 250 tisíc korun, vyskladněn za květen byl materiál v hodnotě 200 tisíc korun. Za měsíc květen musí firma Šroubek odvést DPH z dodaného materiálu ve výši 250 tisíc korun.

Dodání do skladu osobou neusazenou v tuzemsku

Tento způsob využití konsignačních skladů je v praxi nejčastější, protože kombinuje dvě výhody. Tou první je, že z podstaty tohoto typu dodávání zásob má kupující operativně k dispozici zásobu, aniž by jej její pořízení finančně zatížilo. Tou druhou je výhoda odběrů do výroby bez nutnosti daňového zatížení, protože kupující přiznává daň při pořízení zboží, tedy pokud má plný nárok na odpočet, tak tuto daň peněžně neplatí, jen uvádí v daňovém přiznání. Zdůvodnění najdeme v § 16 odst. 4 zákona o DPH, dle něhož se za pořízení zboží z jiného členského státu také považuje přemístění zboží do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která není plátcem, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku pořizovateli. Využití tohoto ustanovení znamená, že se osoba registrovaná k dani nemusí registrovat z důvodu dodání zboží do konsignačního skladu k DPH v ČR a daňovou povinnost v tuzemsku vyřeší kupující.

Zatímco při klasickém pořízení zboží z EU je dle § 25 zákona o DPH povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž je zboží pořízeno, nebo ke dni vystavení daňového dokladu, byl-li vystaven dříve, u přemístění zboží do konsignačního skladu vzniká plátci-odběrateli povinnost přiznat daň již dnem přemístění zboží do tuzemska, a to i v případě, že k přemístěnému zboží nebude mít plátce od dodavatele doklad.

Příklad

Německá firma Werkzeuge GmbH se stejně jako firma Šroubek v předchozím příkladu dohodla s firmou Automobilka na tom, že jí bude v areálu Automobilky vyčleněn sklad za stejných podmínek, jaké má firma Šroubek. V květnu 2016 byly firmou Werkzeuge GmbH dodány do skladu náhradní díly v hodnotě 10 tisíc eur, vyskladněn za květen byl materiál v hodnotě 8 tisíc eur. Za měsíc květen musí firma Automobilka odvést DPH z dodaného materiálu ve výši 10 tisíc eur, a to i v případě, že nebude mít na tuto částku daňový doklad. V daňovém přiznání bude pořízení vykázáno na ř. 3 a 43. Vyskladnění materiálu v hodnotě 8 tisíc eur již není předmětem daně a nebude tedy uvedeno v daňovém přiznání.

Protože odběratel zdaní při naskladnění celou dodávku, je v praxi potřeba umět řešit i případná vrácení poškozeného materiálu, tedy toho, který ještě nebyl použit do výroby, ale při vyskladnění se zjistilo, že je vadný. V takovýchto případech by měl dodavatel vystavit na vadné zboží opravný doklad (dobropis) a odběratel snížit o hodnotu opravného dokladu daň na vstupu i výstupu (při materiálu podléhajícím sazbě 21 % by se jednalo o hodnotu se záporným znaménkem na ř. 3 a 43 daňového přiznání za období, v němž došlo k vrácení materiálu).

Konsignační sklad mimo ČR

Konsignační sklady nejsou žádným českým specifikem, hojně jej využívají i české firmy, které tímto způsobem zásobují výrobní společnosti mimo Českou republiku. Z pohledu českého zákona o DPH jsou dodávky do těchto skladů osvobozené dle § 64. Pokud ve státě, kde firma zřizuje konsignační sklad, platí stejné zjednodušení jako v ČR, tedy že se dodavatel nestává plátcem DPH a daňovou povinnost přebírá kupující, je potřeba ověřit, zdali je kupující osobou registrovanou k dani, tedy zda má přidělené tzv. unijní DIČ pro DPH. Toto je potřeba důkladně prověřit zejména v Německu, kde při registraci k DPH získávají firmy tzv. vnitroněmecké DIČ "s lomítky" (např. 223/110/03156), a teprve pokud mají zájem, mohou požádat Spolkový úřad o přidělení DIČ ve formátu DE. Pokud by německý odběratel, plátce DPH v Německu, měl jen registraci "s lomítky", nebyl by z pohledu českého zákona o DPH osobou registrovanou k dani, a tudíž by dodání do skladu v Německu nemohlo být osvobozeno od DPH. Pokud by ve státě, kde si dodavatel zřizuje konsignační sklad, zjednodušení nebylo lokálními předpisy umožněno, musel by se dodavatel při přemístění registrovat jako plátce a prodeje ze skladu by podléhaly daňovému režimu státu, v němž se konsignační sklad nachází.

Příklad

Česká firma Šroubek se domluvila s německou firmou Das Auto, že bude mít v areálu automobilky konsignační sklad s tím, že materiál dodaný firmou Šroubek do skladu bude ve vlastnictví české firmy až do okamžiku vyskladnění do výroby. Protože v Německu neplatí zjednodušení obdobné českému § 16 odst. 4 (daň při pořízení odvádí odběratel v okamžiku naskladnění), musí se česká firma registrovat u Finančního úřadu v Chemnitzu.

Co je potřeba pro registraci k DPH v Německu

Žadatel musí vyplnit velmi podrobný devítistránkový dotazník, který spolu s výpisem z obchodního rejstříku a případně dalšími přílohami dle rozsahu podnikatelské činnosti zašle na Finanční úřad v Chemnitzu, který spravuje daňovou agendu českých, slovenských a rumunských firem v Německu. Tento úřad přidělí žadateli tzv. vnitroněmecké DIČ "s lomítky" (např. 223/110/03156) a teprve poté se žádá o přidělení DIČ ve formátu DE. V Německu se podává měsíčně tzv. předběžné přiznání, a to do 10. dne následujícího měsíce. Po skončení kalendářního roku pak plátce v Německu podává daňové přiznání, kde zohlední případné odchylky od původně podaných předběžných přiznání. Pokud výše daně v předchozím roce nepřesáhne 1 000 eur, může Finanční úřad v Chemnitzu plátce od 1. ledna osvobodit od podávání měsíčních předběžných přiznání. Došlo-li by ale v roce, kdy platí osvobození k překročení limitní tisícieurové výše daně, musí toto plátce finančnímu úřadu oznámit a od následujícího roku musí opět podávat měsíčně nebo čtvrtletně předběžná daňová přiznání. Pokud dosáhne daň na výstupu v předchozím roce méně než 7 500 eur, podává od 1. ledna plátce předběžná přiznání čtvrtletně.

Dodání do konsignačního skladu v Německu

Příklad

Česká firma Šroubek se z důvodu dodávek do konsignačního skladu v Německu rozhodla zaregistrovat k DPH a požádala o přidělení DE DIČ. V pondělí 11. dubna naskladnila materiál v hodnotě 10 tisíc eur a na tuto částku vystavila i interní doklad s datem 11. dubna. Mezi 11. a 30. dubnem si německá firma Das Auto odebrala materiál v hodnotě 5 400 eur. Jak své transakce zdaní a vykáže česká firma v daňových přiznáních?

Podle § 13 odst. 6 zákona o DPH se za dodání zboží za úplatu považuje i přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v tomto jiném členském státě. Podle § 64 odst. 4 je takovéto přemístění osvobozené od daně s nárokem na odpočet za podmínky, že zboží bylo do jiného státu EU skutečně přepraveno a že bylo předmětem daně při pořízení. Druhou podmínku splní česká firma tím, že uvede přemístění ve výši 10 tisíc eur do svého německého přiznání za duben. V českém daňovém přiznání za duben vykáže firma Šroubek přemístění na ř. 20 daňového přiznání a zároveň uvede přemístění do dubnového souhrnného hlášení pod kódem 1. Doklady vystavené za odběry mezi 11. a 30. dubnem pod německým DIČ firmy Šroubek ve výši 5 400 eur uvede česká firma do svého německého přiznání za měsíc duben. Přiznání odešle spolu s platbou daně ve výši 1 026 eur (základní sazba DPH je v Německu 19 %) do 10. května Finančnímu úřadu v Chemnitzu.

Dodání do konsignačního skladu na Slovensku

U našich východních sousedů platí stejné zjednodušení pro konsignační sklady jako v České republice.

Příklad

Česká firma Šroubek se rozhodla zřídit na Slovensku ve firmě Tatranská, s. r. o., konsignační sklad. Dle smluvních podmínek může Tatranská, s. r. o., odebírat zboží dle svého uvážení. V měsíci dubnu naskladnila materiál v hodnotě 15 tisíc eur. Pro potřeby daňových přiznání vystavila 30. dubna doklad na dodání zboží na Slovensko ve výši 15 tisíc eur. Zároveň v měsíci dubnu vyskladnila Tatranská, s. r. o., do výroby materiál v hodnotě 8 tisíc eur. Na tuto částku vystavila firma Šroubek doklad, který není daňovým dokladem dle zákona o DPH, ale má sloužit jako podklad pro platbu. Jak své transakce zdaní a vykáže česká firma v daňových přiznáních?

Dodáním zboží do konsignačního skladu se nad ním příjemce stává faktickým vládcem – má k němu volný přístup a odebírá si jej dle svého uvážení, byť v okamžiku naskladňování je právním vlastníkem dodavatel. Z tohoto důvodu musí česká firma Šroubek za duben uvést ve svém českém daňovém přiznání na ř. 20 dodání zboží do jiného členského státu v celkové hodnotě 15 tisíc eur. V souhrnném hlášení bude toto dodání uvedeno pod kódem 0 na slovenské…